ANT0104 Ultra širokopásmová všesměrová anténa

Pro praktické měření směrového koeficientu antény D jej definujeme z rozměru dosahu paprsku záření antény.

Směrovost D je poměr maximální hustoty vyzařovaného výkonu P(θ,φ) Max k její střední hodnotě P(θ,φ)av na kouli v oblasti vzdáleného pole a je to bezrozměrný poměr větší nebo roven 1 Výpočtový vzorec je následující:

Kromě toho lze směrovost D vypočítat podle následujícího vzorce:

D = 4 PI / Ω _A

V praxi se logaritmický výpočet D často používá k vyjádření směrového zisku antény:

D = 10 log⁡d

Výše uvedenou směrovost D lze interpretovat jako poměr dosahu koule (4π rad²) dosahu paprsku antény ω _A. Pokud například anténa vyzařuje pouze do horního polokulového prostoru a její dosah paprsku je ω _A=2π rad², pak její směrovost je:

Pokud se vezme logaritmus obou stran výše uvedené rovnice, lze získat směrový zisk antény vzhledem k izotropii. Je třeba poznamenat, že tento zisk může odrážet pouze směrové vyzařování antény v jednotkách dBi, protože účinnost přenosu není považována za ideální zisk. Výsledky výpočtu jsou následující:

3.01 třída: : dBi d = 10 log ⁡ 2 materiál

Jednotky zisku antény jsou dBi a dBd, kde:

DBi: je zisk získaný vyzařováním antény vzhledem k bodovému zdroji, protože bodový zdroj má ω _A=4π a směrový zisk je 0dB;

DBd: je zisk vyzařování antény vzhledem k půlvlnné dipólové anténě;

Vzorec převodu mezi dBi a dBd je:

2.15 třída: : dBi 0 materiál DBD